Máj . ezli bohá?e — lakomce. Zlo?e?eno muza živa i po smrti. Doprovázeli mrtvolu jehoku hrobu ?ty?i anjelé; totiž ti cínoví anjeléu Pražského poh?ebního vozu první t?ídy.Ubozí anjelé! Jak již mnohého mrtvolu jstevyprovodili, jenž t?ebas byl i ni?emou, ano,n?kdy i ješt? n??ím horším. Za peníze všechno — tedy i — anjelé . . Následuje i-ada aforism?, z nichž cituju n?-které ze záv?re?ných: Jak se m?že shán?ti po ideálech ten, jenžsám v sob? nic ideálního nemá? Vše má svou dobu — vše jenom na dobu — v??nou jest jen povinnost, jak t?les nebes-ských tak tvorstva na nich. — ?lov?k by pot?eboval and?l
Image details
Contributor:
The Reading Room / Alamy Stock PhotoImage ID:
2ANE136File size:
7.1 MB (230.4 KB Compressed download)Releases:
Model - no | Property - noDo I need a release?Dimensions:
2430 x 1028 px | 41.1 x 17.4 cm | 16.2 x 6.9 inches | 150dpiMore information:
This image is a public domain image, which means either that copyright has expired in the image or the copyright holder has waived their copyright. Alamy charges you a fee for access to the high resolution copy of the image.
This image could have imperfections as it’s either historical or reportage.
Máj . ezli bohá?e — lakomce. Zlo?e?eno muza živa i po smrti. Doprovázeli mrtvolu jehoku hrobu ?ty?i anjelé; totiž ti cínoví anjeléu Pražského poh?ebního vozu první t?ídy.Ubozí anjelé! Jak již mnohého mrtvolu jstevyprovodili, jenž t?ebas byl i ni?emou, ano, n?kdy i ješt? n??ím horším. Za peníze všechno — tedy i — anjelé . . Následuje i-ada aforism?, z nichž cituju n?-které ze záv?re?ných: Jak se m?že shán?ti po ideálech ten, jenžsám v sob? nic ideálního nemá? Vše má svou dobu — vše jenom na dobu — v??nou jest jen povinnost, jak t?les nebes-ských tak tvorstva na nich. — ?lov?k by pot?eboval and?la strážce od ko-lébky až ke hrobu. Kdo d?kladn? pro?etl životopis Mách?v —poznal, že Eduard Hindi byl Máchovi pravým, oddaným a v?rným p?ítelem. Je v tom jist?pieta nejen k Hindlovi, ale i k Máchovi, vzpo-mene-li se muže, jenž mu ?asto a ?asto bylspolehlivou oporou. — — Praze, v dubnu 1904.. RO?NÍK II. M ÁJ ClSLO 32. JAROMÍR BORECKY : Z toulek za Karlem Máchou. ?^yojmu toho nezapomenu nikdy.^^ Byl jsem hoch sotva tercii odrostlý, kdyžna jedné z ?etných vyjiždek z prázdninového po-bytu v Liberci dostal jsem se s dobrým strýcemsvým poprvé v zkamen?lé mo?e hruboskalské.Bloudili jsme již od rána úchvatnými krásami p?í-rody, jež pohrála si zde nejbizarn?jšími výplodysvé nedo?erpatelné fantasie, a táhlo již k páté od-poledni parného sklonku srpnového, kdy sypkoupís?itou cestou p?es temena skalních obr? blížilijsme se k zamlklým troskám Valdštýna. Nebe ješt?celé zalito žhoucím sluncem; ale pod hustou klen-bou smrcin vane p?íjemný chládek, ba za?íná serozprostírati jakési milé pološero, tím siln?ji kon-trastující s jasem oblohy a ob?as otevírajících sedálných výhled?. Má duše plní se tajemném. Spo-le?nost zakouší únavu. D?v?ata p?estala zpívat.Strýc se svými spole?níky, zárove? s